Facebook
image
Drobečková navigace

Úvod > Aktivity > Synoda

Synoda

Vážení farníci,

V sobotu 9. října zahájil papež František světovou synodu, neboli společnou cestu laiků a duchovních. Nedělí 17.října  jsme vstoupili do první, diecézní fáze synodálního procesu. Co to pro každého z nás znamená?

 Zcela jistě si vzpomenete na úryvek ze 16.kapitoly evangelia podle Matouše. Ježíš se tam ptá učedníků, za koho lidé pokládají Syna člověka. Poslechne si odpovědi a poté pokračuje: ,,A za koho mě pokládáte vy?’’ Se synodou o synodalitě je to úplně stejné – zajímá nás, co lidé odpovídají na tuto otázku, kterou Ježíš klade: Za koho mě a mou církev pokládáš? A řekni, co si vážně myslíš! Úkolem diecézní fáze je tuto otázku donést k lidem a s velikým zájmem jim naslouchat. Papež František volá ke spolupráci všechny, protože všichni jsme spoluzodpovědní za církev. Otevírá nový impuls, abychom  my všichni znovuobjevili své místo ve společenství církve, aktivně se podíleli na jejím životě a usilovali o naplnění a poslání církve. Nechce, aby synoda pracovala jako nějaká konference a vydala další učený dokument, který skončí v knihovně. Papeži jde o propojenost a naslouchání uvnitř církve. Někdy se setkáváme s jakýmsi elitářstvím, kvůli kterému se kněží vzdalují od laiků. Základem synody je osobní konverze. Proto je nutné přistoupit k celé věci z hloubky a ticha. Sestoupit do vlastního nitra, na úroveň víry a dotknout se toho, jak vlastní nitro utváříme, jak utváříme své postoje. Naslouchat Bohu, nechat ve své duši promlouvat Ducha Svatého, naslouchat druhým lidem.

Srdečně tímto vyzývám všechny, tedy každého z vás, kteří se chcete svým vlastním způsobem podílet na tomto synodálním procesu. Jsme všichni pozváni do zkušenosti přítomnosti a působení Ducha Svatého v životě církve, a to v jejím konkrétním společenství, v nás samotných, v našich bratřích a sestrách. Znamená to, že se před námi otevírá zcela mimořádný čas milosti, ve kterém k církvi, a to znamená ke každému z nás, může promlouvat Duch Svatý.

Tato synoda předkládá základní otázku: Synodální církev při hlásání evangelia ,,putuje společně’’ . Jak se toto ,,společné putování ´´ aktuálně realizuje v naší místní farnosti? K jakým krokům nás vybízí Duch Svatý, aby toto společné putování bylo intenzivnější?

Svatým Otcem a jeho spolupracovníky nám byla v dokumentu nabídnuta témata, ze kterých nás má jedno, námi vybrané, provázet touto částí procesu. Naše farnost zvolila téma:  NASLOUCHÁNÍ. K tomuto tématu se nechme inspirovat Duchem Svatým, využijme adoraci před Nejsvětější svátostí, osobní modlitbu nebo modlitbu ve skupinkách. Pro každého, který je ochoten se podílet na této společné cestě, to znamená volbu jednoho ze dvou možných způsobů. Prostřednictvím  farních stránek, kde je možné nalézt všechny potřebné informace, je možné se přihlásit na uvedené e-mailové adrese parpet@seznam.cz nebo osobně farnímu koordinátorovi k vytvoření farní skupinky. Nebo svůj příspěvek ke zvolenému tématu …………….  zaslat na tento e-mail případně ho vhodit přímo do připravené a označené schránky v zadní části kostela. Tyto příspěvky budou zpracovány a v průběhu měsíce ledna 2022 odeslány na biskupství. Po dalším zpracování bude pak tato národní syntéza  30.4.2022 odeslána Svatému Otci do Vatikánu.

Již nyní vám všem děkujeme za váš aktivní přístup, kterým můžete přispět ke společnému dobru. Svatý apoštol Pavel nás k tomu povzbuzuje slovy: ,,Projevy Ducha jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný.’’

 

Ať nám na této společné cestě Pán žehná

 

Naslouchání

Naslouchání je první krok, ale vyžaduje otevřenou mysl a otevřené srdce, bez předsudků. Jak k nám Bůh promlouvá hlasy, které často ignorujeme? Jak se naslouchá laikům, zvláště ženám a mladým lidem? Co usnadňuje nebo ztěžuje naše naslouchání? Jak dobře nasloucháme těm, kdo žijí na okraji společnosti? Jak je zakomponováno to, co říkají zasvěcené osoby? Co představuje určitá omezení v naší schopnosti naslouchat, zvláště těm, kteří mají názor odlišný od našeho? Jaký prostor se poskytuje hlasu menšin, zvláště hlasu osob, které zakoušejí chudobu, odsunutí na okraj společnosti nebo sociální vyloučení?

  •  Může k nám Bůh promlouvat i skrze druhé lidi, nebo konkrétněji skrze ty, jejichž hlasy ignorujeme?

 

  • Jaká je váha slova každého člověka (mladý člověk, žena, muž, laik, kněz) v našem místním společenství?

 

  • Existují mezi námi předsudky ohledně toho, kdo „má právo mluvit“ nebo „komu se má naslouchat“?

 

  • Co naše naslouchání druhým v našem místním společenství komplikuje?

 

  • Zajímáme se o názory těch, kdo se jakýmkoliv způsobem ocitli na „periferii“ našeho zájmu?

 

  • K čem nás může pohnout obraz Ježíše v evangeliích, zvláště tam, kde se on stává blízkým a pozorným vůči všem „vyloučeným“?

 

  • Nasloucháme, byť i kritickým názorům o církvi od lidí, kteří nejsou křesťany nebo z jakéhokoliv důvodu se od církve distancovali?

 

  • Jaký prostor je poskytnut v naší místní církvi minoritám, zvláště lidem zažívajícím chudobu, sociální vyloučení?

 

  • Umím druhému naslouchat bez předsudků a bez připravování si vlastních obranných strategií/odpovědí?